Když sedím ve škole a odpočítávám minuty, kdy už konečně bude zvonit, říkám si, co všechno neudělám, až přijdu domů. Třeba dnes... Měla jsem tři volné hodiny, ale ve škole jsem stejně musela sedět a říkala jsem si: "Až přijdu domů, tak se nesmím zapomenout podívat na stránky knihovny, jestli mají ty knihy, které si chci zítra půjčit. A musím udělat další dva zkušební maturitní testy. A mám napsat pro klienta X, několik desítek popisků, pro klienta Y ten článek do novin, pro klienta Z ten reklamní článek o šatech a když bych měla čas, tak potom ještě ten článek o kosmetice. A nesmím zapomenout napsat pánovi W, že ten web pro něj už je hotový a jestli má nějaké připomínky. A musím vypracovat další maturitní otázku do EKO. A zítra vlastně píšu test z UCE, tak bych se na to mohla podívat, když je UCE jediný předmět, ze kterého mi vychází 4. No a taky už bych mohla přepsat ty dopisy pro Kelly z USA, Kristu z Finska a K. z Anglie a jít je odeslat na poštu. No jo a taky jsem slíbila, že na zítra do konverzace v ájině budu mít 2 prezentace a nechám se vyvolat na něco, co jsem ještě ani neviděla. A mohla bych boyfriendovi upéct perník. A..."
A teď? Teď jsem doma. Sedím u notebooku. Sedím u něj už asi dvě hodiny a jediná věc, ke které jsem se dokopala, byl tenhle článek. Nemám co dělat, vlastně mám jen zaplej net a čučím na hlavní stránku, jako kdyby tam mohl přibýt nový článek každou minutu a nedělám nic. A jak se znám, tak ani nic dělat nebudu. Jsem tak nechutně líná!
A teď? Teď jsem doma. Sedím u notebooku. Sedím u něj už asi dvě hodiny a jediná věc, ke které jsem se dokopala, byl tenhle článek. Nemám co dělat, vlastně mám jen zaplej net a čučím na hlavní stránku, jako kdyby tam mohl přibýt nový článek každou minutu a nedělám nic. A jak se znám, tak ani nic dělat nebudu. Jsem tak nechutně líná!