Protesty menšinových etnických Srbů na severu Kosova se v sobotu vystupňovaly. Náklaďáky, bagry, traktory či sanitkami zablokovali cestu ke dvěma největším hraničním přechodům mezi Kosovem a Srbskem a další silnice. Na několika místech stříleli po policejních hlídkách, tvořených většinovými etnickými Albánci. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech, napsal The Guardian.
Jablkem sváru zůstává požadavek kosovských úřadů, aby Srbové žijící v Kosovu používali na svých vozidlech kosovské registrační značky. Na to 120tisícová srbská menšina v 1,8 milionové zemi s převahou etnických Albánců nechce přistoupit, neboť Srbsko neuznává vyhlášení kosovské nezávislosti z roku 2008 a považuje ho za své území.
[chooze:article;value:468142]
Na protest proti zavedení kosovských espézetek rezignovali minulý měsíc v regionu srbští starostové, soudci i na 600 policistů. Rovněž oznámili, že budou bojkotovat místní volby 18. prosince.
Kosovská vláda povolala na sever země policisty albánského původu údajně jako náhradu za srbské strážce zákona, kteří odešli. Rovněž začala příprava voleb vyhlášených kvůli zmíněné rezignaci srbských představitelů. Kosovští Srbové však policisty i volební úředníky začali napadat, včetně útoků střelnými zbraněmi. Z jednoho z útoků byl obviněn odstoupivší srbský policista, jehož zatčení a chystaný převoz do hlavního městě Prištiny se stal rozbuškou sobotních střetů, informovala agentura Reuters.
[chooze:article;value:445151]
Z rozdmýchávání nepokojů se Srbsko a Kosovo obviňují navzájem. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová-Sadriuová nicméně v sobotu odložila konání voleb na duben.
Srbský prezident Aleksandar Vučič pak večer oznámil, že požádá velení mise Severoatlantické aliance KFOR, která v Kosovu dohlíží na mír, aby Srbsku umožnila na území se srbskou většinou v Kosovu rozmístit tisícovku policistů, vojáků či celníků. Což by bylo poprvé od roku 1999, kdy Srbsko ztratilo po náletech NATO nad územím Kosova kontrolu. Sám Vučič však schválení žádosti nepředpokládá.