Ve středu to bylo přesně 50 let od chvíle, kdy se astronauti proháněli nerozbitným vozítkem LRV po Měsíci naposledy. Od 14. prosince roku 1972 na něm lidská noha nestála.
Součástí poslední výpravy, mise Apollo 17, bylo i Československo, a to díky vlajce s modrým klínem, kterou měl u sebe Eugene Cernan. Jeho rodina totiž pocházela z Borovan na Písecku. Česko několikrát navštívil a s nadšením vyprávěl o již zmíněných vesmírných projížďkách.
Mise Apollo byly kvůli studené válce ze začátku hlavně nástrojem politického boje. Později se na Měsíc ale dostal i jediný vědec v historii – Harrison Schmitt. Dnes je ve věku 87 let posledním žijícím členem posádky Apolla 17.
[chooze:article;value:478435]
"Získali jsme tam informace o raném věku naší Země, o její první miliardě let. Protože Měsíc zaznamenal všechno, co se v té době uvnitř naší sluneční soustavy dělo," vysvětloval Schmitt přínos mise Apollo 17.
Po Apollu přestala americká vláda do objevování vesmíru investovat závratné částky. O návrat na Měsíc se NASA teď snaží s misí Artemis – první ze tří částí skončila před třemi dny úspěšně návratem modulu Orion na Zemi.
[chooze:article;value:478816]
"Čeká nás ještě dost práce, než získáme dost podkladů pro misi se dvěma lidmi. Vždy jsme říkali, že mezi misemi budou dva roky,"říká Jim Free z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Modul se brzy přesune do Kennedyho vesmírného centra kvůli testům. Pokud dopadnou dobře, mohl by se člověk vrátit na měsíc v roce 2025.